Středomořské rostliny Mediterana

ZIMOVZDORNÝ OLIVOVNÍK
(Olea Europaea)

STANOVIŠTĚ:
Slunné, teplé a chráněné.

PUDA:
Propustná, kyprá půda hlinitá. Rostliny vám budou vděčné, jestliže půdu smísíte s lávovým granulátem (popř. keramzitem) pro odlehčení půdy.

HNOJENÍ:
Celkově není třeba. Přesto nic nezkazíte občasným přihnojením univerzálním hnojivem.

VÝŠKA:
Až několik metrů.

LISTY:
Stříbrozelené.

KVĚTY
Malé bílé až krémově zbarvené kvítky.

PLODY:
Vejčité, poživatelné. Od 3. - 4. roku pěstování.

ŘEZ:
Výšku stromku můžeme korigovat podzimním řezem.

PODZIM/ZIMA:
Stálezelený, zimovzdorný do -10°C.
Při pěstování v nádobě je nutné ho před zimou řádně obalit proti vymrznutí. Pozor na dobrý odtok „dešťové vody“, aby nedošlo k uhnívání kořenů a promrznutí kořenů.

VIOLA F´KOVNÍK - STROMEK
(Ficus carica)
Samosprašný

STANOVIŠTĚ:
Chráněné, jižní- jihozápadní strana.

PŮDA:
Kyprá, vápenitá, květinovou zeminu smíchat s 1/3 písku. Dostatečně zalévat, aby půda rostliny nevyschla, zvláště při tvorbě plodů.
Extrémní sucho a přemokření může rostlině škodit. Při pěstování v nádobě dbát na to, aby byla dostatečně široká a hluboká.

HNOJENÍ:
Přibližně 1x za dva týdny přihnojit univerzálním tekutým hnojivem.

RŮST:
Kmen
Tento fíkovník se rozmnožuje odnožemi a zakořeněním „řízků“, roste pak jako keřovitý stromek. Neroubuje se.

PLODY:
Hruškovitého tvaru. Září/říjen od 3. roku. Dříve nasazené plody nedozrávají a dochází k jejich opadu. Nepotřebuje žádného dárce pylu. Plody dozrávají postupně, a proto se na jedné rostlině vyskytují současně zralé i nezralé plody. Plody jsou zralé, když jsou na omak měkké a mírně tmavě zabarvené. Nezralé plody zůstávají na podzim na stromku a dozrají příští jaro nebo ve skleníku (v zimní zahradě).

ŘEZ:
V průběhu vegetace se mohou jednotlivé větve zkrátit a řezem udržovat tvar koruny. Na místa řezu naneseme přípravek na hojení ran.

ZIMA:
Mladé rostliny se doporučují pěstovat v nádobě, kterou přezimujeme v chladné a světlé místnosti - omezit zálivku. Starší rostliny (3 - 4 leté a více) můžeme podle podmínek pěstovat ve volné půdě. Rostlinu zakryjeme slámou nebo netkanou textílií (jako ochranu proti chladnému větru). Kořeny zakryjeme silnou vrstvou mulče (řezaná tráva, listí). Mokrý sníh setřásáme.

GRANÁTOVÉ JABLKO
(Punica granatum)

STANOVIŠTĚ:
Slunné, teplé a chráněné.

PŮDA
Propustná půda pro květiny či zahradní zemina.

ZÁLIVKA:
Vyvážená, podle potřeby a počasí.

HNOJENÍ:
Týdně od března do konce července, hnojivem na ovocné dřeviny. Řídit se přesně návodem.

RŮST:
Keřovitý stromeček, kterému svědčí častější úprava.

VÝŠKA:
může dosahovat až 2m

LISTY:
Kožovité listy, kopinatý tvar

KVĚTY:
Červené, (oboupohlavní)
Květen až srpen
První květy či ovoce po třetím až čtvrtém roce pěstování.

PLODY:
Vyvíjejí se od srpna. Jsou podobné jablku, zpočátku zelené, později červené.

SKLIZEŇ:
Září až prosinec

ŘEZ:
Před zazimováním seříznou tenké a staré výhonky, mladé a silné výhony zkrátit na polovinu.

ZIMA:
Není zimovzdorné, listy opadávají.
Zazimujeme ve světlé místnosti, při teplotě 5-10°C. Plody postupně dozrávají i v této době přezimování.