Šlechtěný vlašský ořech

STANOVIŠTĚ: Slunné a chráněné. PŮDA: Hluboká, hlinitopísčitá, výživná a bohatá na vápník s dostatkem vláhy. Nemá rád suchou půdu! HNOJENÍ: Pouze jednou na jaře hnojivem na ovocné dřeviny (dávat pozor na dávky – řídit se návodem na obalu). VÝŠKA: Zhruba 5 - 10metrů, v dospělosti i více - podle obsahu dusíku v půdě. RŮST: Kompaktní se širokou korunou. LISTY: Vývoj později – konec května Listí uvolňuje vůni, kterou nesnášejí komáři a mouchy, proto je pod korunou stromu vždy příjemné a stinné místo k sezení. KVĚTY: duben/květen – docela nepatrné, Samčí květenství v dubnu a květnu, Samičí květenství teprve při vývoji listů, První květy a plody jsou možné již od 2. -3. roku. PLODY: Jádra dobře vyplňují tenké skořápky. SKLIZEŇ: Konec září až říjen, v tuto dobu opadávají i listy. ŘEZ: Optimální termín řezu je na jaře (v období po vyrašení listů) - přibližně do konce května. V tomto období ořešáky po řezu neroní tolik mízy a rány se do konce vegetace lépe a dříve hojí. Ořešák lze prosvětlovat i v průběhu srpna/ září, kdy rány taktéž neroní mízu. V poslední době ale odborníci toto období řezu tolik nedoporučují, protože zjistili, že ani malá řezná plocha se do konce vegetace zcela nezahojí. Nevytvoří se tzv. kalus, uzavřou se jen cévy, takže ořešáky neroní mízu. Hojit se ale začnou až na jaře (v květnu) následujícího roku – rána je tak náchylnější k infekci. Rány je nutné po řezu ošetřit vhodným nátěrem (latexovou neředěnou barvou nebo kvalitním štěpařským voskem). ZIMA: Mrazuvzdorný Jako zimní ochranu naneseme silnou vrstvu listí (ale ne listí vlašského ořechu, které se pomalu rozkládá)!